Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze

V této knize slavný chlapecký klub pátrá ve staré čtvrti Stínadel po "ježkovi v kleci", hříčce-symbolu, o němž vlastně nikdo nic neví, ale všichni ho chtějí. Rychlé šípy objeví, že Ježek ukrývá plán převratného vynálezu mrtvého učedníka Jana Tleskače. O hlavolam se ovšem zajímá i soupeřící chlapecká organizace Vontů. Zkrátka záhad kolem nenápadné hračky je bohatě, chlapci Rychlých šípů jsou často ve vážném ohrožení, zasáhnou přitom i do víru událostí mezi Vonty a nepřímo ovlivní rozpad jejich moci. Zdá se, že "ježek v kleci" je nenávratně ztracen, ale není všem dnům konec ...Obrazek

 

 

 

A toto je návod profesionála na vyndání ježka z klece:

Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak točíme za vyčnívající osten ježkem, až na jeho protilehlé straně dostaneme do kolmé polohy nad sebou dva jiné ostny, nejdelší po tom, který už vyčnívá vpředu. Popostrčíme předním ostnem ježka. A pak, když už je ježek venku, dá se rozšroubovat a uvnitř je všechno - všechno!!

 Ukázka

53. Vše ztraceno

Snad by se nebylo nikdy přihodilo to, co v dalších vteřinách následovalo, kdyby byl Losna měl dlaň s hlavolamem zavřenou, nebo kdyby byl dokonce hlavolam ukryl do kapsy.
Všeho jiného by se rozradostněné Rychlé šípy i Losna nadáli, než toho, co se stalo:
Vontská rada zpívala svou stínadelskou píseň, nadšeně, halasně, a zvenčí se jí ozývala stonásobná ozvěna obyčejných Vontů, kteří pochopili, že volba Velkého Vonta je skončená a teď že jim bude ze stupňů kostela slavnostně oznámen výsledek.
A v tom radostném hluku a zpěvu mihl se ztemnělými prostorami zrušeného chrámu jakýsi černý stín a vzápětí nato vřítil se do okruhu záře lampiónů divoce vyhlížející muž.
"To je on! Podívejte! Ten nám psal přece o Tleskačův deník! Muž ze Slepé uličky!" vykřikl nahlas Jarka. Ale nemusel to ani říkat, všichni hoši, kromě Červenáčka, jej poznalí. Ano, byl to on!
"Nikdy!" volal zuřivě ještě v běhu muž na bývalého Velkého Vonta. "Jedině můj syn bude Velkým Vontem! Celá Stínadla si to přejí, rozumíte, Štěpán Mažňák musí být Velkým Vontem. Jedině on má právo držet ve svém majetku hlavolam mého bývalého učně!"
Několika skoky se přiblížil k ohromenému Losnovi a dříve, než mu v tom kdokoli mohl zabránit, vyrval mu z nepřipravené dlaně hlavolam a zmizel ve tmě.
Pod lampióny nastal nepopsatelný zmatek. Výkřiky úžasu a rozhořčení mísily se s hlukem převrhovaných stolků i sedátek.
První se vzpamatoval bývalý Velký Vont. Nezdržoval se ani oběhnutím stolku, za kterým seděl. Opřel se jednou rukou o desku stolu, přeskočil jej a rozehnal se za mizejícím mužem. Narazil na Losnu, který se právě tím směrem také již rozbíhal.
Chvíli se oba vzájemně sobě pletli a ztratili tak dvě či tři vteřiny drahocenného času.
Hluk se změnil v ohlušující řev.
Přerušení volby Velkého Vonta v jejím posledním okamžiku bylo něčím naprosto neslýchaným. A okolnost, že se talisman Stínadel - ježek v kleci - dostal přitom do nepovolaných rukou a způsobem tak násilným, činila toto náhlé přerušení ještě více nestravitelnější.
Muž s hlavolamem, zřejmě tedy Mažňákův otec, prchal slepě k úkrytu Rychlých šípů.
Proč právě tam? Jeho syn mu nejspíš řekl o tajné chodbě - a on jí chtěl nyní s hlavolamem uniknout.
Hoši bleskurychle přeměnili v úkrytu své stanoviště. Schovali se pod spadlý ochoz, jehož jeden konec spočíval na dlažbě ještě z doby, kdy s ním spadla výprava Sběrače.
Z tohoto nového úkrytu Rychlé šípy sice neviděly na osvětlené místo pod lampióny, ale nevadilo jim to. Tam se teď stejně nedělo nic zajímavého. Celá Vontská rada se zatím vzpamatovala a byla na cestě za Mažňákovým otcem. Ten vzápětí po zmizení Rychlých šípů do nového úkrytu přeběhl místo, kde ještě před několika vteřinami stály. Hoši jej viděli zpod ochozu, který je dokonale kryl.
Mažňákův otec si svítil slabou baterkou. Dveře do sklepa nalezl otevřené, jak je Rychlé šípy samy připravily pro svůj případný ústup.
Za dveřmi se pak ozval jeho temný pád a podivný hluk. Pravděpodobně uklouzl na slizkých schodech a teď se po nich řítil dolů. A již se žene chodbou podél spadlého ochozu bývalý Velký Vont, sledovaný Losnou - a za nimi i celá Vontská rada. Hlučí, cosi volají, ale není možné zaslechnout v tom zmatku a dusotu nohou jediné souvislé slovo.
Pak se kdesi v hlubináeh sklepení ze směsic hlasů ozval výkřik, plný hrůzy a zoufalství. Výkřik o pomoc. Několikrát za sebou. "Rychle! Pospěšme tam!" vybídl Mirek hochy.
Vyběhli ze svého úkrytu a potmě zvolna scházeli po vlhkých schodech. Když došli asi do jejich poloviny, naskytl se jim podivný pohled.
V záři několika baterek spatřili cosi velikého šplouchat se v otevřené stoce, jejíž hustá hladina byla rozvířena. Několik Vontů se shýbalo k zapáchající vodě a lovilo v ní. Předmět ve vodě chvílemi mizel pod hladinou a opět se vynořoval. Byla to hlava topícího se člověka.
Pak kdosi přeskočil na druhou stranu stoky, z vody se vynořily dvě ruce a Vont na druhé straně je uchopil.
"Mažňákův otec!" vykřikl Jarka. "Podívejte - Mažňákův otec se topí. Spadl do stoky, když utíkal ..."
Ano - byl to on - napolo utopený, když byl teď za pomoci skoro všech Vontů vytahován z bahnité vody.
Poplašené vodní krysy prchaly do temných koutů, proplouvaly poděšeně kolem nezvyklého předmětu ve svých vodách.
"Kde máte hlavolam!?" křičel teď Losna podrážděně na Mažňákova otce. Ten se teprve vzpamatovával.

"Nemám ..." řekl namáhavě. "Tam - ve vodě ... je tam ... upustil jsem ho ... někde tam je ...

Tleskačův hlavolam i se svým tajemstvím uvnitř ježka byl navždy ztracen v bezedných nánosech kalu stoky, stále se převracejících, měnících se a odplouvajících do stokové spleti

 

 Foglarovy Rychl‚ ›ˇpy v barv ch Comics serveru

                                                           Tajemství stínadel                      

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

První zklamání

(Martin, 22. 11. 2011 10:53)

Doposud jsem byl vaším klubem nadšen. Na svých stránkách propagujete Jaroslava Foglara, muže na kterého by bylo škoda zapomenout, to se mi velmi líbí. Propagujete i nádhernou myšlenku přátelství, což je chvályhodné. Ale opravdu chcete umisťovat na své stránky odkaz na STAŽENÍ knihy Rychlích šípů? Netvrdím že je nutné knihy kupovat, ale v každé sebemenší knihovně je nějaký Foglarův výtisk k mání, a pokud tam není, je možné ho za pár korun do knihovny objednat. Rychlé šípy v digitální podobě? To je u mně naprosto nepřijatelné a vy sami máte na svých stránkách větu: "Takto by měla vybadat většina hochů a né ti, kteří jen sedí u počítače a nesportují." Jeden z mých nejsilnějších zážítků při četbě Foglarových knih bylo předčítání Hochů od Bobří řeky mým skautům. Setmělá klubovna, v kamnech praská oheň a místností se nesou příběhy o chlapcích jež nejednoho kluka okouzlily. Proto vás prosím, stáhněte odkaz na stažení, ať i ostatní poznají kouzlo četby Rychlích šípů přímo z knihy, jak Jestřáb chtěl

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA