Jdi na obsah Jdi na menu
 


        Hoši od Bobří řeky


 

Hoši od Bobří řeky

 

Foglarova kresba Sluneční zátoky ke knize Hoši od Bobří řekyFoglarova kresba Sluneční zátoky ke knize Hoši od Bobří řeky

 

Tento příběh se odehrává v jednom městě, jehož dvě části jsou pojmenovány Stará a Nová čtvrť. Jednoho dne, 13. března, se vrací Jirka s Vilíkem ze školy. Při cestě je napadne skupina Novočtvrtníků, kteří se snaží uloupit míč. Jirka se s jedním z nich popere. Když se toho dne potulují po ulici, osloví je mladý muž, který jim naznačuje, že s ním by mohli zažít daleko větší dobrodružství než pouliční rvačky. Tento muž se s nimi ještě několikrát potká. Postupně se seznámí a on jim navrhne, aby mu tykali a říkali mu Rikitan. Odpoledne s ním hrají zajímavé hry, ale hoši chtějí jít v neděli někam na celý den. On však stále nemá zájem. Až jednou jim to slíbí. Ale řekne jim, aby přivedli další dobré kamarády, aby jich šlo více. Jiřík s Vilíkem se domluví asi na šesti hoších, ale v neděli se jich na místo srazu dostaví dvanáct. Podniknou tady svou první výpravu zpestřenou mnoha Rikitanovými hrami. Ke konci výpravy se spustí do temné rokle. Zde uzavřou smlouvu svého přátelství, kterou na místě zakopají a rokli nazvou Roklí úmluvy. Večer se vrátí spokojeně domů.

 

Foglarova perokresba ke knize Hoši od Bobří řekyFoglarova perokresba ke knize Hoši od Bobří řeky

 

Tak se vytvoří jejich společenství, ve kterém se schází v týdnu ke schůzkám ve městě a v neděli k výpravám za město. Při jedné schůzce jim Rikitan vypráví příhodu o Royovi a hoši se rozhodnou, že si budou říkat Hoši od Bobří řeky. Aby dokázali, že jsou znalí jako Roy, vymyslel Rikitan zkoušky (Bobříky), které hoši plní po celý rok (těchto třináct zkoušek je popsáno v odkaze Bobříci). Hoši se schází pod širým nebem, ale snaží se najít klubovnu. Tu objeví v altánu ve starém pivovaru a pojmenují ji Bobří hráz. S blížícími se prázdninami se hoši snaží zjistit, co chce s nimi Rikitan dělat. Ten jim nakonec oznámí, že zařídil možnost se vypravit na celé prázdniny do Sluneční zátoky k Bobří řece. Jedou tam hned od začátku volna a cesta jim zabere čtyři dny. V zátoce si postaví stany a zažívají mnoho dobrodružství. Loví bobříky, a dokonce v táboře zařádí i Zelená příšera. Ve skutečnosti to je pouze Rikitan, který zkouší bystrost hochů. Některým se podaří na táboře splnit podmínky všech bobříků, mezi prvními tak stane Luděk, Jiřík a Vilík. S koncem prázdnin se hoši vrátí do města. I ve školním roce pokračují v pravidelné činnosti a dokonce získají novou, hezčí klubovnu v domě U Modrého hroznu.

Hoši od Bobří řeky je Foglarův nejstarší román. Proto i jeho historie je dlouhá a počet vydání je poměrně vysoký. Je pravdou, že tento román Foglar nepsal na stole, ale prožil se svým oddílem na výpravách a táborech. Podnětem mu byl tábor Svazu třinácti v roce 1927. Roku 1930 měl Foglar román hotový, ale během dalších let ho stále piloval a opravoval. Aby se přesvědčil, zda se mu dílo podařilo, dal rukopis přečíst paní Sedláčkové, mamince jednoho člena oddílu. Ta mu napsala: „Váš příběh se čte moc dobře, všemu jsem v něm porozuměla a všechno z něj vycítila. Jsem ráda, že můj syn je v takovém sdružení, jaké popisujete v příběhu. Přeji Vám upřímně, abyste měl s knihou úspěch a aby se líbila každému tak jako mně.” Roku 1933 vyhlásil Melantrich soutěž o nejlepší knihu pro mládež. Foglar přihlásil svou knihu a redakce mu nabídla otiskování v příloze Českého slova - Slovíčka.

 

Obálka Kobesova vydání Hochů od Bobří řekyObálka Kobesova vydání Hochů od Bobří řeky

 

Příběh vycházel od 4. března pod jednotným záhlavím a byl doprovázen Foglarovými perokresbami. Ty Foglar dodal jako vzor pro malíře, ale redakce ho nehledala a použila originály. Takto Hoši vycházeli do 14. října, kdy byli ukončeni kapitolou Loučení se Sluneční zátokou. Dalo by se předpokládat, že Melantrich vydal román knižně, protože několikanásobně zvýšil počet vydání Českého Slova, ale tak se nestalo. Foglar obcházel jiná nakladatelství, ale postoj byl stejný. Jednou na zkoušku slepil několik stránek, a když dostal rukopis zpět, našel stránky nerozlepené. Redaktoři se ani nenamáhali číst. Vždyť to byl neznámý autor! Jeden nakladatel se našel, ale ten za 1000 korun chtěl nejen Hochy, ale i Boj o první místo. Naštěstí se našel nakladatel Jan Kobes. Ten měl dva syny skauty a ti ho přemluvili, aby Hochy vydal knižně. Tak roku 1937 vyšlo 1. knižní vydání s ilustracemi Zdeněka Buriana. Text byl oproti melantrišskému vydání zkrácen. To proto, že Melantrich platil Foglarovi za počet řádků a ten se snažil, aby měl text co nejdelší. Používal hodně přídavných jmen a kritika se vyjádřila, že sloh byl velmi květnatý. 30. května 1938 vysílala stanice Praha rozhlasovou hru na námět této knihy. V dalším roce vyšli Hoši znovu, opět zkrácení, ubyly Foglarovy pérovky, ale přibyly 4 Burianovy ilustrace.

Za války byl Foglar a skauting zakázaní, a proto u 3. a 4. vydání je patrná retuš snímání československé vlajky. Tato vydání měla ještě jednu zajímavost a to, že obsahovala přílohu - sešitek Moje záznamy o lovu bobříků. Roku 1941 začal Kobes vydávat propagační sešitová vydání edice KTO. První byli právě Hoši od Bobří řeky. Bylo to 10 sešitů a v posledním byly 3 listy s přehledem o lovu bobříků. Všechny sešity si mohl čtenář nechat svázat, a to v poloplátěných zelených deskách. Část nákladu Kobes svázal a prodával jako 5. vydání. Trochu záhadná jsou válečná vydání číslo 6 a 7. Pravděpodobně je Kobes vydával na černo v letech 1943/1944 s tiráží, kde bylo uvedeno vydání číslo 3 nebo 4.

Po válce vyšlo 8. vydání, a to u Mladé Fronty jako součást knižnice časopisu Vpřed roku 1947 s ilustracemi Bohumíra Čermáka. Po roce 1948 měl opět Foglar zákaz a až roku 1965 vycházeli Hoši na pokračování v časopise Pionýr. Téhož roku vysílala stanice Československo rozhlasovou hru. Další rok vyšlo u Mladé Fronty 9. vydání a bylo okamžitě rozebráno. Roku 1969 vydal Hochy Blok v nákladu 90 000. Jedenácté vydání z roku 1971 bylo také ve vysokém nákladu - 60 000. Roku 1984 vyšli Hoši v Německu, ale česky. Vydání bylo určeno především pro děti českých emigrantů. Foglar ho nepodepisoval a tvrdil, že vyšlo bez jeho vědomí, protože se bál provokace.

 

Obálka knihy Hoši od Bobří řeky z roku 1947Obálka knihy Hoši od Bobří řeky z roku 1947 Obálka knihy Hoši od Bobří řeky z roku 1987Obálka knihy Hoši od Bobří řeky z roku 1987

 

Roku 1987, k Foglarovým osmdesátinám, vydala Olympia 12. vydání. Ve stejném roce skupina nadšenců přeložila román do ruštiny a distribuovala ho do SSSR. Nevíme však, zda se překlad vůbec k tamějším dětem dostal. Roku 1991 začala Olympia s Blokem vydávat Foglarovky v edici Sebrané spisy Jaroslava Foglara, ve které vycházejí dodnes. V roce 1993 Olympia vydala Hochy znovu, a to v pozměněném formátu. Jubilejní 15. vydání bylo připraveno na rok 1997, kdy Foglar slavil devadesátiny a kniha šedesátiny. Na obálce byla použita Burianova ilustrace z roku 1937. Byla přidána ediční poznámka, bibliografie a pamětní list. Také bylo vyrobeno 300 prominentních vydání s přebalem a volným pamětním listem podepsaným Foglarem. Roku 1999 a 2005 byli vydáni Hoši znovu, ale tentokrát s obálkou Marko Čermáka.

 

Obálka 15. jubilejního vydání Hochů od Bobří řekyObálka 15. jubilejního vydání Hochů od Bobří řeky Pamětní list v 15. vydání Hochů od Bobří řeky z roku 1997Pamětní list v 15. vydání Hochů od Bobří řeky z roku 1997

 

 

Kazeta s Hochy od Bobří řekyKazeta s Hochy od Bobří řeky

 

Pod vedením režiséra Ladislava Rybišara byl román upraven pro rozhlas. Za doprovodu hudby Štěpána Raka vypráví Alfred Strejček. Roku 2005 vyšla zajímavá kazeta, která byla natočena ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě již v roce 1998. Kazeta Písně ztraceného ráje Hoši od Bobří řeky s podtitulem Pocta Jaroslavu Foglarovi obsahuje příběhy Hochům od Bobří řeky, které Alfred Strejček namluvil pro Český rozhlas. Vyprávění je několikrát přerušeno písněmi od Štěpána a Jana Matěje Raka. Některé jsou textovány také Stanislavem Kadlecem. Je zajímavé, že tento projekt byl tvořen ještě za Foglarova života, kdy redaktor Českého rozhlasu Jiří Hromádko spolu s Alfrédem Strejčkem a Štěpánem Rakem natáčeli průřez Foglarovým dílem.

Při stém výročí narození Jaroslava Foglara, v květnu roku 2007, byl tento román vydán v úplně nové podobě - jako kreslený seriál. O jeho zpracování se postaral Milan Teslevič, který již ilustroval knihu Rychlé šípy ve Stínadlech. Román byl rozkreslen přibližně na sto komiksových stránek a byl vydán ve stejném formátu, jako např. Rychlé šípy a nebo Svorní gambusíni a jiné příběhy (210x297 mm). Křest komiksu proběhl 5. května 2007 v Praze na Výstavišti během knižního veletrhu Svět knihy 2007.

 

Obálka komiksového vydání Hochů od Bobří řeky z roku 2007Obálka komiksového vydání Hochů od Bobří řeky z roku 2007

 

Rok vydání Typ vydání Nakladatelství
1934 román na pokračování České slovo - Slovíčko
1937 1. knižní vydání Kobes
1939 2. knižní vydání Kobes
1940 3. knižní vydání Kobes
1940 4. knižní vydání Kobes
1941 sešitové vydání Kobes (KTO)
1941 5. knižní vydání Kobes
1943/1944 6. a 7. knižní vydání Kobes
1947 8. knižní vydání Mladá fronta
1958 polské vydání Slask, Katowice
1965 román na pokračování (nedokončeno) Pionýr
1966 9. knižní vydání Mladá fronta
1967 1. slovenské vydání Mladé letá
1969 10. knižní vydání Blok
1971 11. knižní vydání Blok
1971 kanadské vydání (česky) Naše listy
1984 německé vydání (česky) D. Strož, Mnichov
1987 12. knižní vydání Olympia
1987 ruské vydání Dětskaja literatura
1991 13. knižní vydání Olympia
1991 2. slovenské vydání Gemini
1991 německé vydání Verlag
1993 14. knižní vydání Olympia
1995 dotisk 14. knižního vydání Olympia
1996 vydání v Esperantu Třebíč
1997 15. knižní vydání Olympia
1998 vydání v Braillově písmu SPJF
1999 16. knižní vydání Olympia
2005 17. knižní vydání Olympia
2007 kreslený seriál Olympia
2008 dotisk 17. knižního vydání Olympia

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA